Na návsi v Čertousích se dnes oslavovalo. Hrála dobová hudba, nechybělo občerstvení i ukázky sokolnictví. Přišel i průvod s Karlem IV a Arnoštem
z Pardubic za doprovodu rytířů a sokolníků. V rámci alce byla představena budoucí kaple Nanebevzetí Panny Marie.
Místní jméno Čertousy mělo v minulosti mnoho variant, původní zněla Trčúsy a je dosvědčena od r. 1322. Varianta Čertousy se objevila na počátku 16. století a kolem r. 1652 dala vznik poněmčené podobě Kartaus. Původní osada nebyla velká a feudální roztříštěnost ji rozdrobila na části ještě menší. Jedna z nich se podobně jako Horní Počernice dostala již r. 1357 do majetku Karlovy koleje. Druhá část zůstala v držení drobné šlechty nebo měšťanů, kteří se tu vyskytují velmi často jako zástavní držitelé za poskytnuté půjčky. Mezi vlastníky lze uvést kolem r. 1400 staroměstského měšťana Alexandra Wassermanna, r. 1407 Alberta z Kolovrat, r. 1415 Dětřicha z Prahy a r. 1432 Václava z Trčús. Z r. 1400 pochází jediná zmínka o zdejší tvrzi, kterou tehdy držel jako zástavu staroměstský sladovník Ješek Vrabec. Horní Počernice s části Kartous (tehdejší Čertousy) zůstávaly stále v majetku pražské univerzity a v pol. 19. stol. měly 70 domů, v nichž žilo téměř 600 obyvatel. V té době se také spojily s Čertousy v jednu politickou obec Horní 
Počernice. Koncem minulého stol. měla zdejší obec již 139 popisných čísel s 1149 obyvateli. Značnější růst Horních Počernic nastal až po 1. sv. válce,
kdy zde v r. 1930 žilo 3370 osob. V r. 1969 byly spojeny s obcí Chvaly a jejich osadou Xaverovem v jeden správní celek a v současně povýšeny na město, v němž stálo 1847 domů a žilo 9093 obyvatel. V r. 1972 byl Horním Počernicím udělen městský znak a v r. 1974 byly připojeny k Praze.
Zdroj:
Horní Počernice
Foto: L. Borová